Když Kovář světů stvořil Kerthor dal mu do vínku, aby mu vládlo 12 vládců. Hodných i zlých tak jak je potřeba k udržení rovnováhy. Lidé je zvou bohové, nejvyššími a srchovanými vládci světa. Sídlí ve svých skrytých síních, kdesi na průniku světa živých, mrtvých a Astra. Ať tak či onak, bdí nad děním na Kerthoru, pozorují lid a hrají s nimi jak s šachovými figurami. A zasahují do něj, hašteří se a hádají o osudu Kerthoru. Stojí vždy proti sobě a neustoupí si, ale vědí že jeden bez druhého není potřebný. Vždy od počátku nenávidí se 2 strany ti kteréž lidé zvou dobrými bohy a hodnými a ti, kteří svět ničí a učí lid podlostem. Leč není to tak úplně pravdivé i zlí bohové vědí, že nebýt Kerthoru není ani jich a jejich moci, uznávají jiné pořádky nebo boří řády jakékoliv. Nenávidíce se a svádíce mezi sebou nekonečné souboje, plyne jejich čas. Leč vždy lépe podněcovat lid než otevřeně vésti válku mezi sebou. Kdyby k tomu došlo a Kerthor se otřásal pod souboji bohů, dí se, že tu povstane mocná bytost Soudce. Nejvyšší a nestranné bytosti měřící čas Kerthoru a krále světa mrtvých. To je ona skrytá a nejmocnější runa, která byla Kovářem světů vkuta do Kerthoru. Až nastane čas, kdy nenávist bohů nic neudrží na uzdě a vytáhnou v čele svých věrných do bitvy, Soudce povstane a živen jejich záští, silnější než cokoliv jiného smete bohy i lid z Kerthoru, zničí svět v jediném okamžiku a uvrhne jej do vzpomínek mrtvých.