Čas lidí

V bitvě u Thegervinu byli sice nemrtví zastaveni, ale bylo jen otázkou času, kdy Bledí doplní své stavy a znovu udeří. Zbytky kardovanské obrany se formovaly a narychlo stavěly tvrze tam, kde dříve žádný nepřítel nestál a očekávaly útok.

OBledí však přišli s plíživou pohromou a přišli tam, kde je nikdo neočekával, do Aren-Tyru. Les se bránil, ale Bledí si pamatovali přísahu, kterou jim obyvatelé Aren-Tyru dali před více než pěti tisíci lety a přišli, aby se naplnila. Buď se k nim přidají a naplní ji nebo les zanikne. Odvážným dobdruhům, kterým nebyl osud Aren-Tyru lhostejný, se však podařilo očistit srdce hvozdu a přísahu Bledým zlomit. Les sice utrpěl těžké šrámy, ale Bledým se jejich plán nevydařil a stáhli se a les ač pomalu znovu nabývá sil.

Další úder na sebe nenechal dlouho čekat, Bledí zaútočili centrálním Kardovanem a rozhodli se vypořádat se zbytky lidí soustředěných v úvalech kolem velkých řek na jihu Kardovanu. Tehdy veřejně vystoupil mladičký dědic krále Edric, který vyjel v čele málo početné armády vstříc nepříteli, aby jej alespoň zdržel. Díky geniálnímu plánu vrchního velení se podařilo sebejistého nepřítele vlákat do údolí, nad kterým byla prázdná přehrada Královo oko. Prázdná byla však jen na pověstné oko, ve skutečnosti ji po několik dnů počasničtí mágové plnili a připravovali vše, aby mohla být protržena, až se nepřítel pokusí projít údolím.

Edricův plán fungoval a přestože musel obětovat část své armády, způsobil Bledým obrovské ztráty a neváhal je pronásledovat dál do vnitrozemí Kardovanu směrem k hlavnímu městu Kaale. Své úspěchy korunoval, když vyslal jednotky, aby využili situace a pokusili se najít samotné Bledého krále a Bledého prince a vypořádat se s nimi. Nejprve muži věrní Adanionovu odkazu nalezli Bledého prince a Ghernina usmrtili – snad již jednou pro vždy. Jiná výprava složená z těch nejskvělejších hrdinů, pronikla do sídla Silverina, též známého jako Bledý král, a za cenu vlastních životů na něm vykonali spravedlnost. Nejmocnější z nekrokněžích, který kdy chodil po Kerthoru padnul, ale moudří cítili, že tehdy se odehrálo něco víc než jen smrt mocného kouzelníka.

"Neví se, zda tehdy a tam nebo snad jen shodou náhod ve stejný čas na jiném místě otřáslo Kerthorem mocné magické zemětřesení a zřídla chrlila nespoutanou a divokou energii, která se začala prohánět Kerthorem.

Jsou tací, kteří tvrdí, že ten den znamenal skon starých bohů a zemětřesení, které se spustilo bylo rozsudkem Soudce, skryté runy, nad Kerthorem, který jej měl zničit. Nastal však další den a po něm další...

Stále méně lidí cítí přítomnost bohů, jejich esence jakoby byla rozprášena po celém Kerthoru. Soudce nevykonal, co vykonat měl a svět ač poznamenaný existuje dál.

Moudří tvrdí, a mnozí jim dávají za pravdu, že nastal konec věku přerodu, který trval jen krátce a Kerthor byl očištěn od run bohů a Soudce. Již nebude nikdo, kdo by lid vedl i mocní tohoto světa byli vypuzeni mimo něj, 2 nejmocnější Bledí pobiti a mnoho hrdinů toho času zemřelo též – zbyli jen lidé a lidem podobné bytosti, které tu zůstaly. A vláda nad Kerthorem je v jejich rukách.

Nastal čas lidí, je jen na nich, kdo se korunuje vládcem a zda nespoutaný svět ovládnou anebo budou smazání ze světa jako jiné runy, které jim předcházely. Doba je divoká a jistě povstane mnoho hrdinů, bude vedeno mnoho válek a Kerthor dozná mnohých změn. Tak, jak předpovídal Hogar prostý: „Pět tisíc a čtyři roky od bitvy jak jest tradováno čekali lidé až budou zbaveni vůle a zvůle velkých run Kerthoru, nyní nastal jejich čas...“